Jak probíhá dědické řízení ? Jak se stanovuje cena nemovitosti pro dědické řízení ? Daň dědická se od 1.1.2014 zrušila a nově je pouze daň z příjmu.
Jak probíhá dědické řízení?
Dědické řízení probíhá vždy u soudu, který je určen podle místní příslušnosti. Dědické řízení většinou začne na základě výzvy matričního úřadu, který oznámí soudu úmrtí zůstavitele. Soud stanoví notáře, který bude dědictví projednávat. Místní příslušnost soudu se může stanovit různými způsoby, nejčastěji však podle posledního místa trvalého bydliště zůstavitele.
Soudního notáře si dědici vybírat nesmí a to z toho důvodu, aby zůstala zachována objektivnost a nestrannost dědictví.
Odměna notáře se určuje dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví a je odvislá od obvyklé ceny majetku (pokud řízení nebylo zastaveno), v nejčastějších případech (dle § 13 vyhlášky):
- z prvních 100 000,- Kč základu 2,0%
- z přebývající částky až do 500 000,- Kč základu 1,2%
- z přebývající částky až do 1 000 000,- Kč základu 0,9%
- z přebývající částky až do 3 000 000,- Kč základu 0,5%
- z přebývající částky až do 20 000 000,- Kč základu 0,1%
- nejméně však 600 Kč
- částka nad 20 000 000,- Kč se do základu nezapočítává
Jak se stanoví hodnota majetku ?
Při dělení dědictví je nejprve třeba určit jakou hodnotu mají movité, a taky nemovité věci. Budeme se zabývat pouze nemovitým majetkem.
Pro účely dědického řízení posudek může vypracovat realitní kancelář. Takový posudek je výrazně levnější než od autorizovaného odhadce. Pokud v realitní kanceláři předložíte veškeré podklady (zejména list vlastnictví, případně fotodokumentaci) je možné posudek obdržet během několika dní.
Všechny potřebné kroky pro ocenění majetku, které budete muset splnit, vám sdělí notář.
Pro pořadí, v jakém se dědí, jsou určeny různé skupiny podle vztahu k zůstaviteli. Díky tomuto novému rozsáhlejšímu seznamu by mělo ubýt případů, kdy jediným možným dědicem bude stát. Podle původního občanského zákoníku byly tyto skupiny pouze 3.
| I. třída | Děti, manžel (nebo registrovaný partner). Každý dědí rovným dílem. Když nedědí některé dítě, dědictví přechází stejným dílem na jeho děti. |
| II. třída | Když nedědí potomci, dědí manžel, nebo partner, rodiče, nebo osoby žijící se zemřelým nejméně po dobu jednoho roku před smrtí ve společné domácnosti. Manžel, nebo partner dědí nejméně polovinu dědictví, jinak se dědí rovným dílem. |
| III. třída | Sourozenci a ti, kteří se zemřelým žili po dobu minimálně jednoho roku před jeho úmrtím ve společné domácnosti. Když nedědí sourozenci, rovným dílem dědí jejich děti (synovci a neteře zůstavitele). |
| IV. třída | Prarodiče rovným dílem. |
| V. třída | Prarodiče rodičů zůstavitele (tedy praprarodiče zemřelého). |
| VI. třída | Děti dětí sourozenců zůstavitele (praneteře, prasynovci) a děti prarodičů zůstavitele (strýcové a tety). Nedědí-li některé z dětí prarodičů zůstavitele, dědí jeho děti (bratranci a sestřenice zůstavitele). |
Musím podávat daňové přiznání ?
Většinou se daňové přiznání nepodává. Výjimku tvoří případ, kdy zůstavitel byl podnikatel nebo živnostník. V takovém případě je třeba, aby někdo z pozůstalých podal daňové přiznání v souvislosti s podnikáním či živností zůstavitele.
